BÁRTA , 25. mája 2015

O Golguze píšu v Čechách ako o ‘Grand Cru nad Hlohovcom’

Redaktori českého časopisu SOMMELIER sa rozhodl navštíviť GOLGUZ Hlohovec a preskúmať miestne vína. Na čo prišli? Prečítajte si v článku.

Národní salon vín SR je nejen místem příjemným pro návštěvu, ale také dobrým informačním zdrojem. V loňském ročníku prosadilo do vystavené stovky nejvíce vín bohaté Elesko (8), ale těsně následují se šesti vzorky Villa Vino Rača, Peter Matyšák a Golguz Hlohovec, pěti se mohou shodně pochlubit Chateau Topoľčianky, Mrva & Stanko, Pavelka & syn a Juraj Zápražný. Téměř všechny jsme vám už představili – ale Golguz Hlohovec? Ten na svůj čas teprve čeká. Dnes nadešel.

Snímka obrazovky 2015-05-25 o 15.33.51

Adjustáž GOLGUZ Hlohovec

VINAŘSTVÍ GOLGUZ
Vinařství Golguz hospodaří na jednom ze slovenských pokladů, které by ve Francii byly nepochybně považovány za Grand Cru. Když vyjedete nad Hlohovec nahoru na Šianec, rozprostře se před vámi historická vinice Pannonia, 200 hektarů nejlepších vinohradů,“ představuje „rodinné stříbro“ ředitel vinařské divize Miloš Holík. „Něco podnik ponakupoval po drobných restitucích, hlavní část ale společnost Food Farm odkoupila v roce 2006 od vnuka původního vlastníka Ferdinanda Fussmanna, který mezi válkami přivedl kaštiel Pannonia ke slávě a prosperitě. Vybudoval největší vinařský podnik na Slovensku s výrobou přes půl milionu litrů vína ročně, dával práci lidem z Hlohovce, Dvorníků, Bojniček, Šalgočky a řady dalších obcí. Poznal potenciál polohy na úpatí Považského Inovce. Snad mu připomínala Burgundsko, rozhodně zde burgunské odrůdy pěstoval. Ani sláva jeho vín, ani vytvořené bohatství ale rodinu neuchránily. Nedokázali opustit, co celý život budovali. I když byli Fussmannovi jako jedni z nevlivnějších podnikatelů v kraji na takzvaném seznamu výnimkárov a vyhnuli se tak hlavní vlně deportací, ve čtyřicátém čtvrtém došlo i na ně. 5.října 1944 zahynula celá rodina Fussmannových v koncentračním táboře v Osvětimi. Zachránil se jen syn Oskar, který si změnil jméno a jako Oskar Foltýn se po válce stal uznávaným odborníkem na pěstování révy v Německu.

Hlásíme se k odkazu Ferdinanda Fussmanna a nabízíme prémiovou selekci s jeho jménem – bílé i červené.“ „Právě odsud z Pannonie pocházející Cuvée Premium, 70% Alibernetu 2012 a 30% Dornfelderu 2009, vychovávané v kvalitních barikových sudech, má u znalců vína velký ohlas. Stalo se třetím vínem v anketě Víno roka. Já sám pocházím z Rače, proslavené Frankovkami, dělám si i trochu svého vína, ale před víny z Pannonie musím jen smeknout…“ „Jsme sice formálně stále ještě v malokarpatské oblasti, ale pár kilometrů odsud je Radošina, a ta patří už k Nitranské oblasti. Pro Malé Karpaty je charakteristické žulové a břidličné podloží, Pannonia je ale na považských spraších s vysokým obsahem vápníku. Mimořádně pěkně se tu daří Ryzlinku rýnskému, který se projevuje podobně, jako moselské ryzlinky, které mám osobně velmi rád,“ přiznává Miloš Holík.

Je tu dodnes početně zastoupená celá rulandská rodina včetně dílů s keři starými i 45 let – o jejích kvalitách svědčí dvě zlaté z Paříže. A vynikající jsou tu i červená vína – nejen polohou a podložím, ale i způsobem, jakým je hlavní vinohradník na Panonii Miroslav Hrnčár stříhá. Díky jejich kvalitě se do obliby vrací Svatovařinecké, Modrý Portugal a velmi oblíbený je Dornfelder, který ale kvůli úřednímu šimlovi nesmíme nazývat jeho pravým jménem, a tak se jmenuje Donfelder…

Bývaly tu odrůdy jako Veltlínské zelené a červené, Silván zelený, Dievčie hrozno, Gamay biely, Čabianská perla, Malingre, Muškát Ottonel, Tramín nebo Ezerjó. Z široké škály vín, která se tu pěstovala za Fussmannovců, se zachoval Medovec, s nímž nyní pracuje ve své ampelografické sbírce Ondrej Korpáš. Říkalo se mu i Budínka. Chceme jej jako zajímavost zařadit do nabídky. Těžiště naší práce je ale v současných odrůdách – v bílých je to Ryzlink rýnský i vlašský, Chardonnay, Devín, Muškát, Rulandské bílé i šedé, Chardonnay. V červených samozřejmě Cabernet Sauvignon, Frankovka, Svatovařinecké, Alibernet, Dornfelder. S bílými víny pracuje náš sklepmistr Ing. Marek Kovár jen v nerezu, v červených může ke školení používat i různé typy dřeva – francouzské bariky, slovinské sudy i naše slovenské. Sami zpracováváme v moderně vybaveném vinařství hrozny asi ze třetiny z celkových 240 hektarů vinohradů, ostatní prodáváme tradičním odběratelům, zejména do Seredě na oblíbený Hubert De Luxe.“

„Naše vína nejsou v řetězcích a ani do budoucna by tam být neměly. Budujeme náš trh v sektoru HoReCa a ve vinotékách či specializovaných obchodech s vínem, kde zákazník dostane i odpovídající informace. Lidé se naučili jezdit pro víno i do naší firemní prodejny, kde si mohou vybrat celý sortiment od špičkových vín po 15-18 eurech až po stáčené víno na každodenní pití.“

„Myslím, že rozhodnutí obchodního ředitele Ing. Dušana Danka, soustředit se jen na určité segmenty trhu, je správné. Jsme přesvědčeni o naší kvalitě a chceme, aby se nabízela v určitém standardu. Výhodou je, že ekonomika podniku nestojí jen na víně. Společnost Food Farm, jejíž součástí jsme, je moderní zemědělský podnik, hospodařící na 5300 hektarech půdy – vedle vína pěstuje olejniny, pšenici, má velmi dobré výsledky v chovu holštýnského a slovenského strakatého skotu, na 1400 dojnic produkuje 12 milionů litrů mléka,“ konstatuje Miloš Holík.

Snímka obrazovky 2015-05-25 o 15.33.09

Edícia na počesť F.Fussmanna

SLAVNÁ HISTORIE
Když jsme reportáž ve Food Farmu, respektive ve vinařství Golguz připravovali, zaujal nás příběh Ferdinanda Fussmanna natolik, že jsme si sjednali schůzku s Mgr. Jozefem Urmínským, ředitelem hlohoveckého muzea, člověkem, který historii zasvětil své srdce i svůj život. Jak se můžete sami přesvědčit na internetu i v muzeu, dokáže o ní poutavě psát i vyprávět.

„Celý tento kraj byl panstvím Erdödyovců,“ uvádí nás do historie Jozef Urmínsky. „Byl to rod, který starostlivě spravoval a rozvíjel své majetky. Erdödyovci získali hlohovecké panství v roce 1720, důležité datum je pak rok 1855, kdy se majetků ujímá příslušník boční linie Kajetán. Jeho syn Ferenc gróf Erdődy, královský komorník a rytíř Leopoldského řádu, spolu se strýcem, Augustem grófem Breuner-Enkevoirthem vybudovali železnici Bratislava – Žilina v údolí Váhu a na konci života ji František prodloužil ještě o důležitou odbočku z Leopoldova do Hlohovce a dále do Nitry. Důsledkem byl na jedné straně rozkvět nově snadno dostupných lázní v Piešťanech, na druhé straně zvýšení rentability rodinných statků, podpořené i stavbou elektrárny. V Hlohovci byla významná židovská populace, s níž měli Erdödyovci dobré a prospěšné vztahy. Žil tu učený rabín Mordechaj Deutsch, nebo matka významného německého romantického básníka Heinricha Heineho Sára Ley van Geldern.

Plochy nad Hlohovcem svěřil František Xaver Erdödy Davidu Wagenovi, který tu rozšířil plochy vinic spolu s českým velkovýrobcem hrozna Jaroslavem Burdou z Drevníků a dalším naturalizovaným hlohovčanem Františkem Belžíkem. A tím se dostáváme pomalu k Ferdinandu Fussmannovi. Ten se narodil 27. srpna 1884 v židovské rodině ve slovinském Mariboru. Zřejmě prosperita Erdödyovského panství a dobrá dopravní dostupnost regionu mohly být důvodem, proč se Ferdinand Fussmann rozhodl usadit právě tady. V roce 1916 odkoupil od Davida Wagena větší část pozemků mezi Bojničkami a Dvorníky a založil vlastní vinařství s názvem Pannonia. Ostatně – rytina vinice Pannonia, kterou se podařilo dohledat a která dnes zdobí láhve řady Ferdinand Fussmann, je z dob Davida Wagena. Do roku 1924 postupně vybudoval Fussmann rozsáhlý vinohradnický areál s panským dvorem. Hlavní část výroby vína probíhala v rozsáhlých gotických sklepích pod někdejší hlohoveckou radnicí na náměstí svatého Michala, zvanou Hoffstadt. Dnes je tam hotel Jeleň a z klenutých sklepů jsou podzemní garáže… Druhá část výroby byla ve sklepích pod Šalgočkou.

Fussmannovci prosluli kvalitou vína podobně, jako o půl století před nimi Palugyayovci v Bratislavě. V době mezi světovými válkami dokázali zvýšit výrobu na v té době neuvěřitelných 500- 600 tisíc litrů vína ročně! Zásoboval restaurace, hotely, exportoval. Když se začalo smrákat před druhou světovou válkou, mnozí židovští podnikatelé vycítili nebezpečí a odstěhovali se nejčastěji do Ameriky. Fussmannovi se rozhodli zůstat a jejich obratná diplomacie je ochránila od nucené správy, jakou známe třeba z Obchodu na korze, až do roku 1944. Pak se od nich štěstí odvrátilo. Z domu na Podzámskej ulici deportovali Ferdinanda Fussmanna, jeho manželku Irenu, její rodiče Filipa a Helenu Lichtschein, dceru Helenu Zweig se zetěm Vladimírem i vnučku Eriku. Z Osvětimi se nikdo z nich nevrátil. Díky vinařství Golguz a Cechu vinárov a hostinských se obnovují vzpomínky na kdysi slavného občana ve vínech nesoucích jeho jméno. Bohaté panství Erdödyovců dnes připomíná, samozřejmě vedle zámku a dalších stavebních památek, jen Erdödy Espresso, i když se v něm vaří nejlepší káva ve městě.“

Všetky vína z firmy GOLGUZ nakúpite online tu >

PRVNÍ DOUŠEK
S Milošem Holíkem a ing. Markem Kovárem jsme v čistotou svítícím vinařství Golguz olízli několik tankových vzorků ze sklizně roku 2014 (také jako u nás postižené nižší úrodou průměrně 48 q na hektar), pochválili moc pěkné mladé rosé, ale na skutečnou degustaci bylo ten den příliš brzo a čekalo nás ještě příliš moc kilometrů. Proto jsme přivezli vína na První doušek do redakce a předem rádi přiznáváme, že jsme si jich nad očekávání užili. Ne náhodou se jich tolik probojovalo do Národního salonu!

Chardonnay 2013 D. S. C. výber z hrozna, suché,
malokarpatská vinařská
 oblast, Hlohovecký rajón, hon Veľký Háj (Pannonia).
Šarže L222.
Alkohol: 13,5 %
obj., kyseliny 7,1 ‰,
zbytkový cukr 8,8 g/l,
cukernatost při sběru 24 °NM.

Pěkné pitelné víno. Není důvod jej zbytečně skladovat, pijte, dokud je pěkně svěží. Myslím, že lepší už nebude, ale rozhodně ještě rok dva vydrží. Jasná zlatožlutá barva, zřetelná viskozita. V nose se mísí výrazné sladké citrusové vůně – mandarinky, pomelo, kandovaná citronová kůra se zralými broskvemi či mangem. Dojmy z vůně přecházejí i do harmonické chuti, suché, ale příjemně oblé, která ústí v pikantní dochuť, jíž ze všech druhů tropického ovoce dominuje opět šťavnaté pomelo. Víno bylo vybráno do Národního salónu vín SR 2014. Jako vhodný partner se nabízejí teplé sýrové pokrmy – raclette, fondue, v téhle sezoně chřest s holandskou omáčkou, dobré sladkovodní ryby.

Rizling Rýnsky 2013 D. S. C. akostné odrodové víno, suché,
malokarpatská vinařská oblast, Hlohovecký rajón, hon Veľký Háj (Pannonia).
Šarže L226.
Alkohol: 12,5 %
obj., kyseliny 8,4 ‰,
zbytkový cukr 7,2 g/l,
cukernatost při sběru 20,9 °NM.

Šampion výstavy Vienále Topoľčianky 2014. Jakostka těsně pod pozdněsběrovou hranicí by mohla v lahvi dozrát do kerosinových tónů, ale tak dobře se pije, že nevydrží. Víno lehčí zlatožluté barvy. Při ovonění se nabídne lipový květ, sladké čerstvé jablko, ozvěna medu, v chuti se přidají citrusy, retronasálně trochu banánu. Po chvíli si uvědomíte vápenné minerální tóny. Díky vyšší kyselině i cukru je víno chuťově bohaté. Pro nás jasný bílý šampion s poznámkou – příště koupit dva kartony!

Rulandské biele 2013 D. S. C. výber z hrozna, polosuché,
malokarpatská vinařská oblast, Hlohovecký rajón, hon Taličmany.
Šarže L225.
Alkohol: 13 %
obj., kyseliny 7,9 ‰,
zbytkový cukr 14,4 g/l,
cukernatost při sběru 24,5 °NM.

Národný salón vín SR 2014, zlatá awc-vienna, Vínne trhy Pezinok. Díky zbytkovému cukru a vyššímu alkoholu je víno připravené na delší archivaci. Otázka je – proč? Výrazná zlatě slámová barva ukazuje na zralé hrozny a delší maceraci na slupkách. Sladce ovocná vůně slibuje přezrálý ananas, hrušku máslovku, objevují se příjemné vůně jako v cukrářské dílně. To vše se promítá i do polosuché až pocitově polosladké chuti. I když nemám tenhle výraz rád – tohle je ano-víno, které bude chutnat hlavně mladým dámám. Ke snoubení se nabízí sýry jako provolone, gorgonzola či niva.

Cuvée Premium 2012 D. S. C. akostné značkové víno, suché,
malokarpatská vinařská oblast, Hlohovecký rajón, hon Veľký Háj (Pannonia).
Šarže L180.
Alkohol: 13 %
obj., kyseliny 4,3 ‰,
zbytkový cukr 2 g/l,
cukernatost při sběru 22 – 24,5 °NM.

Národný salón vín SR 2013, zlatá MUVINA Prešov 2013. Víno je v optimální kondici na pití. Víno až černé barvy s temně rudými okraji již při pohledu signalizuje výjimečný zážitek. Cuvée Alibernetu a Dornfelderu má barev na rozdávání! Víno doporučujeme dekantovat a až po rozdýchání nalévat do skleniček. Odvděčí se vám za to nasládlou výraznou vůní lesních ostružin, doplněnou tóny tabáku, trošky boxové kůže, jako když otevřete novou peněženku. Díky vyzrálosti není odlišitelný tón sudu od přirozené ovocnosti vína. Chuť by člověk podle vůně čekal trochu sladší a výraznější, ale to jen před prvním douškem. Pak reálně ocení, jak je víno hebké, harmonické, jak vyzrálé, jemné a sladké nabízí třísloviny, přitom díky příjemnému projevu kyselin není fádní. Ze všeho nejvíc mi připomíná pěkné argentinské malbecy s lepší slovenskou barvou…

Najčítanejšie články »